O pohybu i klidu říkáme, že jsou relativní.
Relativním pohyb tělesa je když mění jedno těleso svou polohu vůči jinému tělesu. Když nemění svou polohu vůči druhému tělesu, pak jsou tělesa v relativním klidu.
Příklad: Jedete v autě po dálnici stálou rychlostí.
- Jste v relativním klidu vůči
- řidiči, který řídí vaše auto,
- autu, které jede za vámi stejnou rychlostí
- sedačce,
- spolujezdcům.
- Jste v relativním pohybu vůči
- autu, které váš předjíždí,
- autu, jedoucímu v protisměru,
- stromům na kraji silnice.
Těleso se může pohybovat pravidelně i nepravidelně, tak či tak můžeme v jednotlivých časových úsecích pozorovat místa, kterými se dané těleso bude pohybovat a tyto místa si zaznamenávat, uvidíme tak trajektorii. Kolem sebe můžete trajektorii sledovat například za letadlem (taková bílá čára), za lyžařem stopa v čerstvém prašanu, za kolem, které právě projelo kaluží, atp.
Budeme-li pozorovat jistý úsek trajektorie v určitém časovém úseku, pak se jedná o dráhu (je měřitelná v jednotkách délky, tedy v metrech)
Pohyb můžeme dělit na posuvný a otáčivý (nebo-li rotační). Pohyb posuvný nás dostane z jednoho místa na místo nové. Pohyb rotační je opakující se pohyb, kde se každý bod pohybujícího se tělesa opět vrátí do původní pozice.
Pohyb posuvný, můžeme na základě pozorování trajektorie rozdělit na přímočarý a křivočarý.
DEFINICE A K ZAPAMATOVÁNÍ:
Relativní pohyb tělesa můžeme pozorovat u dvojice těles, právě tehdy když vůči sobě mění svou vzájemnou polohu. (I když vůči pozorovateli bude jedno v klidu jedná se o vzájemný pohyb těchto těles.)
Relativní klid dvojice těles nastane, když vůči sobě nemění svou vzájemnou polohu.
Trejektorie je spojnice bodů, kterými se pohybuje jeden bod (většinou je to střed) tělesa.
Délce trajektorie, kterou těleso urazí za konkrétní čas říkáme dráha a měříme ji v metrech.
Pohyb dělíme podle změny trajektorie v závislosti na čase na:
- otáčivý (rotační), (př. kolotoč, kolo u auta, atp.)
- posuvný (translační), ten dále dělíme na: (př. trajektorie hozené šipky, chůze, cesta autem, atp.)
- přímočarý, (př. pohyb letadla, pohyb auta na rovince, sprint běžce v cílové rovince, atp.)
- křivočarý. (př. cesta autem z Liberce do Prahy, obecný pohyb jako je chůze, jízda na kole, atp.)
Pohyb také můžeme dělit podle změny rychlosti v závislosti na čase:
- rovnoměrný, (př. auto jede po dálnici stále stejnou rychlostí, střela ze zbraně letí k terči stálou rychlostí, atp.)
- nerovnoměrný, (př. pohyb soupravy na horské dráze z kopce do kopce …)
- zpomalený, (př. auto brzdí, kolotoč se zastavuje, atp.)
- zrychlený. (př. auto se rozjíždí, cyklista jede z kopce, atp.)